NORDCUP > Šipky > Jackpot Cup > finále BJC > Boskovice 2007

Den: sobota 13.10.2007, čas 03:56h, místo: Chomutov – Na autobusovou zastávku na okraji Chomutova právě přijíždí zájezdový autobus spol. Regena. Nastoupit se do něj chystá první (14-ti členná) skupinka z celkového počtu 45 osob, respektive 44 hráčů a mé maličkosti, jakožto vedoucího výpravy. Výpravy, na první finálový turnaj Bohemia Jackpot Cup (jež je nadstavbou nad regionálními jackpotovými seriály), která má cíl v jihomoravských Boskovicích. Vše probíhá dle harmonogramu a v 04:00h  vyrážíme v plné síle na okružní jízdu po severočeském regionu. Další zastávkou je Žatec.

Čas: 04:25h, místo Žatec – Přijíždíme s nepatrným předstihem. Na místě již postávají tři, z celkem 11 hráčů, kteří zde doplní naši sestavu. Několik mírně nervózních účastníků zájezdu vyráží ven za první cigaretkou. Po chvilce čekání přijíždí další dvojice, která se do Žatce přesunula z nedalekých Loun. Po telefonickém ujištění se, vyčkáváme příjezdu zbylé šestičlenné skupiny z Pšova. Pět minut po půl páté se vydáváme na cestu směr Most. Ovšem jeden člen výpravy chybí, z osobních důvodů nás ještě na místě opouští.

Čas: 04:57h, místo: Most – Po minizastávce v Havrani, kde k nám přibyli další dva do sestavy, vjíždí autobus na parkoviště jednoho supermarketu. Také tady jde vše podle plánu. Jsme zde očekáváni třemi páry (hráč/hráčka), které obratem vítáme v autobuse. Další stanicí jsou cca 35km vzdálené Lovosice.

Čas: 05:42h, místo: Lovosice – Další volná místa v autobuse čekají na 7 adeptů, kteří nás mají očekávat na parkovišti. Ovšem je jich zde pouze šest, s jedním z nich se setkáme až v místě konání turnaje. Nachází se totiž někde v okolí Boskovic. Po nástupu všech šesti dalších potencionálních adeptů na vítězství, neleníme a vyjíždíme směr poslední plánovaná zastávka – Roudnice nad Labem.

Čas: 06:02h, místo: Roudnice nad Labem – Také na toto místo dorážíme o pár minut dříve. A také zde nás čeká o jednoho účastníka méně (vyrazil s předstihem jako spolujezdec Vaška Kolovského, který do Boskovic veze terče). Těch pár ušetřených minut je využito na další cigaretku a v čase 06:08h se odrážíme k cíli dnešní výpravy.

Cesta probíhá v poklidu, někdo dospává chybějící hodinky, někdo již netrpělivě očekává cíl a jiný zase tu netrpělivost rozpouští lokem něčeho ostřejšího. Po jedné desetiminutovce na odpočívadle, cca v  9:10h sjíždíme z dálnice a dále nás čeká cestování již jen po menších silnicích. Jako vedoucí výpravy se začínám starat o včasné přihlášení všech přítomných v autobuse do finálového turnaje. Telefonicky se spojuji s (v Boskovicích již přítomným) Vaškem Kolovským, kterému sděluji jména a na oplátku od něj získávám plán cesty, která nás má dovést do boskovické Sokolovny. Ještě stihnu vybrat od každého účastníka 250,- Kč na zaplacení startovného a to už přijíždíme do Tišnova, jen nemnoho km vzdáleného od Boskovic. A právě tady, ve středu Tišnova dělám tu zásadní chybu, po přejezdu kolejí volím cestu do leva (instinktivně možná proto, že jsem levák) a na časové manko je zaděláno. Posléze následuje ještě pár křižovatek, které autobus projíždí jen setrvačností a po nahlédnutí do mapy zjišťuji, že jsme se z ideální trasy odchýlili. V rychlosti vybírám tu, v ten moment nej trasu, a mírně trnu, kde že se to nakonec objevíme. Po projetí několika obcí a městeček (namátkou Lomnice, Rašov, Brťov-Jeneč) se před námi objevuje cedule s nápisem Černá Hora a já nabírám trochu sebevědomí. Hned za Černou Horou se ale nechávám na další křižovatce obalamutit ukazatelem Boskovice a následuje další zbytečná exkurze po moravských obcích (viz. Rájec-Jestřebí, Doubravice n/Svitávkou, Lhota Rapotina).

Čas: 10:20h, místo: Sokolovna Boskovice – Zhruba s hodinovým zpožděním vystupují všichni hráči z autobusu přímo naproti vchodu boskovické Sokolovny. Spěchají se rozházet a já spěchám zaplatit dlužné startovné. Po zjištění, že turnaj zatím není rozlosován a že jsme tudíž vše stihli,mi povolují křeče v obličeji. Po této maličké cestovní motanici s úlevou přijímám dva pavouky od ředitele turnaje p. Pokorného, které tvoří sk. B a C základního kola turnaje žen. Odcházím do přilehlého  salónku a již se věnuji pouze šipkám.

Po skončení základních kol turnajů mužů a žen dochází k rozlosování semifinálových skupin (u žen dvě a u mužů čtyři 16-ti členné). Ujímám se řízení jednoho semifinále žen. Do těchto semifinálových skupin se probojovaly téměř všechny účastnice z našeho regionu (12 ze 14-ti). Výjimku tvoří pouze Mir. Ebelová a R. Dlouhá. Sítem pro finálový turnaj však prochází pouze jedna třetina. A to je zejména u Heleny Baťhové či Zdeňky Kabourkové trochu zklamáním (určitě i pro ně samotné).

Pro změnu mezi muži si cestu do finále nachází celkem 13 hráčů (což je skoro 50% zastoupení severočeského svazu). Mezi vypadnuvšími se nachází pár hráčů (J. Šinfelt, J. Daňa, M. Bachár či J. Vostrý), kteří by si asi finále zahrát dle předpokladů měli. Musí to však zkusit nejdříve za rok. Ve finálových turnajích prokazují velice přesnou ruku zejména Karla Vicanová a Jirka Danda, kteří končí shodně na 5. místech. Jen o stupínek za nimi (skončili 7.) se usadily Žaneta Rödlová a Václav Jaroš. Dalším výsledkem, který se dá považovat za nadprůměrný je 9. místo Lucie Pokorné a Zdeňka Laciny. Je trochu škoda, že žádnému z výše zmíněných hráčů se nepodařilo dosáhnout na jeden z pohárů, návrat na sever mohl být veselejší.

Po vyhlášení výsledků (které kompletní najdete na jiném místě) se přistupuje k losování tomboly. To spočívá v rozdělení startovného mezi přítomné hráče. Každý vylosovaný si na cestu přibalí celou tisícikorunu. Je sympatické sledovat radost těch šťastlivců, kteří si ji přicházejí vyzvednout na pódium. A o to radostněji sleduji navíc vylosované hráče z našeho regionu. Na konci jich je 13 z celkem pětatřiceti šťastných. Těmi, kteří si trochu přilepšili, nakonec jsou: M. Ebel, H. Baťhová, J. Stechmüller, M. Douša, P. Šváb, Z. Kabourková, Z. Lacina, F. Glogovský, M. Pirich, M. Ebelová, Z. Čížkovský, R. Dlouhá a J. Konvalinková. No, a je tady konec prvního finálového turnaje nazvaného Bohemia Jackpot Cup. Je před 21h a naše výprava se chystá k odjezdu. Ještě rychlé rozloučení se, se soupeři resp. s vedením turnaje, nákup nějaké tekutiny na cestu a vyrážíme.

Čas: 21:10, místo: odjezd od boskovické Sokolovny – Po ujištění se, že nám ve výpravě nechybí ani jeden hráč, dávám souhlas s odjezdem. Tentokráte raději nabíráme kurz Brno, nehodláme ještě jednou opakovat ranní peripetie. Ještě před 22h stavíme na benzínce, kvůli doplnění „paliva“ a pak již máme před očima moravskou metropoli. Cesta, během které se zastávky (z nezištných důvodů) trochu množí, se nakonec dá ustát jen s velkou mírou trpělivosti. Někteří jedinci totiž, ač není zrovna co, slaví celou dobu až na roudnické pomezí. Zastávka v Roudnici nad Labem je konečnou pro pár jedinců. Na tomto místě se začíná tato výprava rozpouštět do nedělního chladného rána. Postupně následují další zastávky, v Lovosicích, v Mostě (zde vystupuje i nejúspěšnější člen výpravy – duchcovský forman Jirka Danda), na žateckém náměstí a nakonec míříme do místa startu tohoto „výletu“.

Den: neděle 14.10.2007, čas: 03:45h, místo: Chomutov – Skoro na minutu přesně po 24h se kruh uzavírá. Na tachometru autobusu spol. Regena je natočeno více jak 800 km. Loučím se s řidičem, zdravím poslední vystoupivší cestující a jdu oškrábat okno auta, kterým vzápětí vyrážím do 20km vzdálené vyhřáté postele.

Tak zase někdy příště, třeba za rok na dalším finále BJC. A třeba pro změnu u nás, na severu.